Odběr krve
Musíte vstávat opravdu brzo, protože důchod je metla lidstva,v praxi to znamená velkou honičku a málo peněz. Přicházím už po šesté hodině do laboratoře i když odběry startují v sedm. Nemusím se však bát,že bych byl ve velké čekárně sám, protože parta dávno mladých už tady s podporou svých hůlek tančí kolem nejlepších míst blízko vchodu na píchnutí jehliček nejspíš již kolem páté ráno, jsem tedy se svým příchodem opravdu k smíchu.
Pokorně a slušně popřeji dobrého dne a celá místnost zašumí letmým pozdravem nazpět.Vyberu si místo, kam usednu a celý krevní gang upře své páry kamer na mě, cítím jak si říkají,co já tady vlastně dělám? Vždyť určitě nemám cukrovku, ani mě nečeká dlouhá fronta na slevy, v přilehlém řetězci zrovna dneska totiž mají mléko za sedm devadesát. Usmívám se mile jako trouba a snažím se dělat,jako že vůbec nejsem vidět a hrozně rád bych vysvětlil, že jsem asi vetřelec,ale potřebuji jen odběr, abych všem přítomným mohl být prospěšným, chci se totiž stát sanitářem.
Ano, nestěžuji si, vím, že vždycky je něco za něco! Dnes mě ještě nemají rádi, ale až mi obléknou stejnokroj a nasadí vizitku, tak celá tato parta mou maličkost bude mít v úctě a budou mi věnovat úsměvy zničených duší, kterým již nikdo nepomůže, pouze já jako zdravotnické rameno bych mohl a nebo dokonce musím! Čas velkých starých hodin nám odlupuje chvilku, kdy už to celé začne. Nyní je krátce po půl sedmé a přichází personál, zoubky všech přítomných se rozjíždějí na maximum a mimické svaly se snaží udělat velký dojem, protože snaha se prostě počítá.
Ve skromnosti se postavím na konec řady a většina odběrových bardů přináší malé kapsle v délce asi deseti centimetrů se žlutým nápojem, že by nějaký úplatek pro sestřičky? Ovšem to mi nikdo neřekl, já nenesu žádný úplatek,pravda však na sebe nenechá dlouho čekat. Musím bez kompromisu z řady ven, tady jsou jen cukrovkáři a ti se těší na ďobnutí do prstu a úplatky se rázem odhalují, jde totiž o ranní moč. Sklopím oči a utíkám dle instrukcí na konec chodby, kde se shlukují další účastníci a mapují si své teritorium. Jsem si jist, že tady jsem opravdu první, ale přiznávám, že z pohledů dostávám pocit lovné zvěře. Nebudete tomu věřit, ale přišla záchrana, místní gang totiž dostatečně zřetelně nezachytil slabé zavolání mladé sestřičky a tak se nestačil otočit a já přesně v sedm hodin a dvacet minut vklouzl do ordinace.
Vycházím ven, zabodnutý šípem upírky jejíž čin se skrývá pod kouskem gázy a lepenky. Kličkuji mezi davem druhého přicházejícího davu dávno mladých a přesto, že mám navštívit ještě svého praktického lékaře,tak vše odkládám na další den. Potkávám totiž druhý proudící dav směrem do čekárny ordinace kam patřím i já, ale omlouvám se,dnes už bych to nedal! Byl jsem díky upírce proměněný na chudokrevného,mám hlad a žízeň a dostal jsem svou první opravdovou lekci,jak to bude do konce života chodit u odběru:-)
Thomas Aligher
Máte v rodině talent?
Kolem nás je tak obrovské množství dramatických kroužků, také volnočasových hereckých táborů a někdy opravdu za šílené částky placených kurzů. Máte v rodině talent? Udělejte víc než jen hraní na hraní...:-)
Thomas Aligher
Zálety s Jitkou ( Záboří )
Jitka Šebková se rozhodla udělat velký krok. Není ani herec, není ani moderátorka, ale miluje zajímavá a krásná místa stejně tak i cestování. Máte chuť vyrazit někam, kde se bude nádherně cítit i vaše rodina?
Thomas Aligher
Královna bílého srdce...
Ležíš právě teď na vozíku a vnímáš jen velkou spoustu světel na stropech všech míst. Žádná oblaka, žádné radosti života, jen věříš ve smysl, který to všechno možná dává. Náhle jsi nahatým skromným Adamem jenž věří...
Thomas Aligher
Káčo, ještě prosím lítej!
Pojďme spolu na stage, kde se připravuje víkendové vystoupení plné empatií, citů, lidskostí, ale také chyb a malých přešlapů. Zkusme společně otevřít svá srdce nehledat nedostatky, ale raději nabídnout pochopení a uznání.
Thomas Aligher
EL-DÉ-EN
Každý den neúprosně odpočítává čas,kdy mládí předá vládu silnějšímu stáří. Náhle přicházejí nezvané tvary, kterým se říká vrásky a v zrcadlech nás trošku děsí šedých vlasů stín.
Thomas Aligher
Správná dáma nic neodpustí!
Ahoj můj čtenáři! Říkají mi,Věruno...ale to je jenom manévrovací postoj těch ostatních hlupáků! Když vám poprvé podám ruku, tak mírně sklopím svá něžná víčka s fakticky značkovou řasenkou a řeknu : Věra Vařechová a zatím si tykat
Thomas Aligher
Zdravotní sestra není mrcha!
Světla v pokoji se pomalu mění ještě před chvilkou byla hluboká noc, ale teď uzavírá noc s ránem příměří.
Thomas Aligher
Jak jsem čistil hlavu ( den 1.)
Tak se tak nějak stalo, že sedíme u piva a povídáme si o tom, kde kdo už letos byl a kam se kdo chystá.
Thomas Aligher
Ledový Sen
Byl jednou jeden medvídek,který se jmenoval Míša.Jeho kamarádi lišák Mazánek a srneček Parůžek mu vyprávěli o tom,že když byli ještě malincí,byla zima a venku byla nějaká hmota.
Thomas Aligher
Mikulovský kraj
Je čas vydat se prozkoumat, jaké je tento rok víno. Roky jsem jezdil do oblasti Velkých Bílovic, kde je naprosto úžasná příroda. Kolem mnoho vinic, stezek na procházku, výhledů a též krásné sklípky, které lemují uličky.
Thomas Aligher
Lidské chyby
“Chybovat je lidské, odpouštět božské“ Každý z nás chybuje a nezáleží na barvě naší pleti, na věku, profesi či značce našeho automobilu. Denně se dopouštíme stovky a tisíce chyb. Malých nepodstatných chybiček či fatálních selhání,
Thomas Aligher
Náš Český poklad Aťka
Určitě taky míváte chuť se vrátit zpátky. Já bych rád zase zažil nedělní ráno, když mi kolem osmé hodiny udělala maminka kakao, připravila rohlík s máslem a oznámila: "Jdu vařit a ty si pust televizi, bude tam Studio Kamarád".
Thomas Aligher
Aťka Janoušková slaví narozeniny
Vzpomínám si, že jako malý kluk jsem byl velkým milovníkem animovaných pohádek, a každé víkendové ráno jsem proto zasvětil sledování televize.
Thomas Aligher
Josef Lada
Milí čtenáři, když jsem se dnes probudil a chvíli jen tak zasněně koukal do stropních obkladů, začaly se mi v hlavě množit myšlenky týkající se pohádek (nejspíš na mě začíná působit vánoční atmosféra).
Thomas Aligher
Advent a jeho tradice
Milí čtenáři, když roztáhnete žaluzie a podíváte se ze svých domovů z okna ven, co vás zaujme jako první? Nenapadá vás nic? Tak se ještě chvíli "kochejte".... A co teď?
Thomas Aligher
Hana nebo Carmen?
Koncem 19. století až do 80. let 20. století byly populární a zároveň nejrozšířenější nosiče zvukového záznamu gramofonové desky.
Thomas Aligher
Vltavo, Vltavo
Rok se s rokem sešel a opět hlasujeme, kterou že to řeku pojedeme. Modlení nezabralo a vyhrává Vltava.
Thomas Aligher
Sny
Každý z nás, den co den nebo spíše noc co noc, prožije nějaký zajímavý sen. Je natolik reálný, že mnohdy nedokážeme rozeznat, zda – li se jedná jen o sen nebo o realitu.
Thomas Aligher
Mládí nebo stáří
Co myslíte, je podle vás lepší být mladší nebo starší? Když se nad tím zamýšlím, oboje přináší, stejně jako vše ostatní, ty lepší a i ty horší stránky.
Thomas Aligher
Za Andělem do Lomnice
Po několika letech se vydáváme na Slovensko a to do Vysokých Tater. Ještě sehnat pobyt. Pátrám po různých portálech a kupuji voucher na několik dnů s ubytováním.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 141
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 753x
https://www.facebook.com/thomasaligher2023